pátek 20. září 2013
















Hmyzácké utěrky v zářijovém Marianne... opět jedna neaktualita :)). Ale dát to sem musím, nemůžu si pomoct.

 Když dostanu hlášku, že jsme někdy vyšly, nebo máme vyjít, vybíhám do trafiky, vařím kafe, otvírám časopis a usilovně hledám :)... To miluju, asi ego (spíš jako diagnóza), zvědavost, vytištěné potvrzení, že to co děláme je přece sakra dobré, né? (takže i neskromnost hraničíci s nedostatkem pokory). Pak hodinový telefonát s Kosí sestrou Alenkou, pochválíme se, pochválíme časopis, pochválíme dobrý vkus redaktorek...
Jak říkám nemůžu si pomoct, a užívám si všechny ty pocit... pak se zasměju sama sobě, dám časopis do šanonu na záchodě, přečtu a uložím do našeho egoarchívu... no a nakonec se po delší pauze ego ozve a chlubím se v blogu... :)).
Vy mě pochopíte... já to vím.

A teď spěchám na sraz s báječnou sestavou proskovických žen...
Krásný páteční večer.









2 komentáře:

  1. Luci, tyhle tvé "egopocity" jsou oprávněné .... tvoříte obě dvě moc nádherné věci .... tak pokud je to ještě málo, tak i veliká pochvala ode mě .... Marki

    OdpovědětVymazat
  2. Marki, díky moc za krásný komentář... jsem říkala, že mě pochopíte a děkuji za pochvalu vážím si ji... a sakriš ego zase sílí :) :).

    OdpovědětVymazat